Počátkem 70. let pomalu končila éra červených motoráků M 131.1, známých pod přezdívkou Hurvínek. Jejich výkony na regionálních tratích měly původně nahradit stroje řady M 240.0 (dnes řada 820), avšak ty v ostrém provozu nesplnily očekávání a následně ČSD pozastavily jejich nákup. V roce 1968 přišel požadavek na vývoj nového dvounápravového motorového a přípojného vozu, který svou koncepcí v mnohém navazoval na ještě předválečné stroje řady M 242.0. Odborníci upozorňovali na skutečnost, že dvounápravové řešení je již dávno přežité, a to především z hlediska jízdního komfortu. Řešením požadavku měl být kolejový autobus, využívající řady komponentů z automobilového průmyslu, v čele s motorem LIAZ ML 634, užívaným v autobusech Karosa ŠM 11. Podvozky pak byly odvozeny od osobních vozů tzv. Rybáků, jejichž historie sahá až do roku 1910. Sériová výroba pak začala v roce 1975. Původní objednávka zněla na 150 (podle některých pramenů až 300) kusů s tím, že hlavní výkony na vedlejších tratích obstarají v mnoha ohledech moderní stroje řady M 474.0 (860). Jejichž výroba však nebyla umožněna v rámci dohod tehdejší RVHP a tak i jejich výkony musel obstarat všemi kritizovaný Orchestrion, později přeznačený na řadu 810. I dnes je osm set desítka vůbec nejrozšířenějším drážním vozidlem, se kterým se v ČR a v různých úpravách i na Slovensku setkáváme takřka na každé lokálce. Vagónka Studénka jich mezi lety 1975–1982 vyprodukovala neuvěřitelných 678. Velká část z vozidel prošla reinkarnací na dvou a třívozové Regionovy. S historickým vozem M 152.0 se můžeme setkat na řade nostalgických akcí i víkendových jízdách do Popovického pivovaru v rámci akce Kozel expres.