Na sklonku padesátých let přichází ze strany ČSD požadavek na nový motorový vůz, který bych znamenal komfortní, kvalitativní i rychlostí skok na vedlejších tratích, které do té doby patřily soupravám taženým parní lokomotivou a motorovým vozům řady M131.1, tedy červeným Hurvínkům. Vagónka Studénka přichází v roce 1959, po dvou letech od zadání, s první sérií vozů. Součástí dodávky byly i přípojné vozy Balm a BFalm s poštovním oddílem. Brzy po zavedení do provozu bylo jasné, že z původních požadavků jsou nové a nadmíru elegantní stroje M 240.0 schopny splnit pouze předpoklad vyššího komfortu cestování. I po mnoha dodatečných úpravách si singrovky, vzducholodě nebo také kačeny přílišnou popularitu u železničářů nezískaly. Zejména proto se jejich výroba zastavila na počtu 122 kusů a ne původně zamýšlených 220 vozech. I tak jejich služba na vedlejších tratích, ale i na horské ozubené trati v Krkonoších a na Slovensku, trvala takřka tři desetiletí. Počátkem 80. let pak nastává jejich postupné stahování, když jejich výkony převzala nastupující řada M 151.1 (810). Poslední trvalým domovem se jim stalo DKV Louny, odkud singrovky zajížděly do Prahy, Mělníka a do Lysé n.L.. Poslední pravidelnou jízdu vykonala nově přeznačená  820tka v květnu 2002 na osobním vlak Praha hl.n. – Hostivice. Z původní více než stovky vozidel z let 1963/64 se dochovalo 12 provozuschopných vozidel. O letních prázdninách se singrovkou M 240.0100 můžete projet na sobotních Mattoni expresech, po trase z Karlových Varů do Kyselky.