Řada Ce byla nejpočetnějším typem osobních vozů ČSD v meziválečném období. První takové vozy byly stavěny v roce 1916 a jen s dílčími změnami vydržely ve výrobě až do roku 1937. Z novovýroby jich ČSD převzaly celkem 1688 a dalších 288 z let 1916-1918 zdědily po Rakouských státních drahách (K.k.St.B.).

Do roku 1920 byly stavěny podle původní rakouské dokumentace a odpoví-daly dobovým zvyklostem, měly tedy ocelový rám a dřevěnou oplechovanou vozovou skříň, průběžné tahadlo, pojezd s rejdovnými dvojkolími, kluzná ložiska a jednoduché závěsy pružnic. K větrání sloužila standardní sklopná okénka, osvětlení bylo plynové s 9 lampami a vytápění vysokotlakým parním topením. V polovině se záchodem byly tři uzavřené oddíly po 10 místech k sezení, v druhé polovině pak velkoprostorový oddíl s 29 místy. Celkem tedy bylo k dispozici 59 sedadel a u záchodu ještě služební sedadlo pro průvodčího. V 1. polovině 20. let probíhaly dodávky z vagónek na Smíchově, v Kopřivnici, Studénce a Králově Poli, od roku 1926 se do výroby zapojily také závody v Kolíně a České Lípě.

Vůz Ce 3-2252 pochází ze série 302 kusů dodaných v roce 1930 z Ringhoffe-rových závodů a vagónky ve Studénce a označených ČSD 3-2173 až 3-2474. U celé dodávky bylo změněno provedení oken, která dostala kovové rámy z hliníkových slitin a zaoblení horních rohů. Série ze závodů Ringhoffer měla nové nadokenní větrače, známé pod označením LP (podle příjmení tvůrců Ludvík-Prousek). Série ze Studénky ale měla nad každým oknem dvojici kruhových větračů.

Vozy původní řady Ce se vyřazovaly již od přelomu 60. a 70. let minulého století, ovšem poslední z nich vydržely v provozu až do konce 80. let.