Potřeba zefektivnit osobní přepravu přivedla ČSD ve 30. letech 20. století k zadání vývoje rychlíkového motorového vozu, který by konkuroval autobusové dopravě. Zcela inovativní konstrukce nesla řadu prvků z automobilového i leteckého průmyslu. Vůz během testovacích jízd dosahoval rychlosti až 130 km/h, v rutinním provozu byla maximální rychlost omezena na 90 km/h. Interiér v červené kůži, řada chromových doplňků, elegantní tvary, státní znak na čele a především karmínovostříbrný nátěr propůjčily vozu jméno Stříbrný šíp. Válka a s ní spojený nedostatek pohonných hmot způsobil, že místo na výkony mezi Prahou, Plzní či Českými Budějovicemi zamířil do depa, kde na něj od poloviny padesátých let téměř půl století padal prach. Jeho vzkříšení do podoby provozuschopného exponátu bylo úspěšně dokončeno na jaře roku 2016.