Brejlovec? Ačkoli tomu přezdívka nenasvědčuje, jde o jednu z  nejelegantnějších československých motorových lokomotiv. Řada T 478.3 byla určena primárně pro vozbu rychlíků a osobních vlaků na hlavních neelektrifikovaných tratích ČSD, zasáhla však také do nákladní dopravy. Podnětem byla potřeba nahradit na osobních spojích těžké parní lokomotivy moderní motorovou trakcí. V letech 1968-1977 jich libeňská továrna ČKD dodala celkem 408 kusů. Rodina lokomotiv řady 750, 753 a 754, tedy Brejlovců, jak se jim říká pro jejich typický tvar čela, resp. vystouplého okna stanoviště, byla od počátku určena pro vozbu důležitých rychlíků na neelektrifikovaných tratích. Děčínské stroje vozily od hranic do Prahy i legendární expresy Vindobona a Hungaria. Masivní elektrifikace hlavních  tahů na přelomu 80. a 90. let a změna koncepce v nasazování motorových jednotek místo klasických vlaků s lokomotivou odsunula v poslední době Brejlovce řady trochu do pozadí. Tato konkrétní lokomotiva řady T 478.3101 byla vyrobena v roce 1973 a jejím působištěm byla depa v Přerově, Táboře a Lounech, odkud přešla mezi provozní exponáty ČD Muzea v Lužné u Rakovníka.