Rakouskouherská parní lokomotiva řady 314 byla vyrobena v roce 1989 vídeňskou Lokomotiv fabrik jako řada AG KkStB: 66.03. Jedná se tedy o jeden z vůbec nejstarších exponátů na našich kolejích. Její vznik podmínila obnova zastaralého vozového parku Severní dráhy císaře Ferdinanda (K.F.N.B), kdy se krom jiného nedostávalo posunovacích a nákladních lokomotiv. Z celkového počtu 32 vyrobených kusů bylo po první světové válce předáno nově vzniklým Československých státním drahám 24 těchto strojů. Lokomotivy, přeznačené v roce 1921 na řadu 314.3, sloužily ve výtopnách Moravská Ostrava a Přerov, aby se později část z nich přesunula na výkony do Olomouce a Prahy. Všechny lokomotivy se ještě dlouhou dobu uplatňovaly při posunu ve výtopnách a stanicích a s jejich rušením se začalo až v roce 1954 kdy byla lokomotiva 314.310 prodána Železárnám Třinec. Nejvíce bylo zrušeno lokomotiv po roce 1960 a poslední 314.303 měla být zrušena v roce 1965 v Přerově, podle jiného zdroje však až v roce 1968.
Virtuální prohlídka byla pořízena na olomouckém Kocúrovi s číslem 314.303, jak se lokomotivě přezdívá, který se do provozního stavu vrátil po značném, dlouhotrvajícím úsilí několika, v té době již emeritních, pracovníků valašskomeziříčského depa, kde byla předtím umístěna jako pomník vedle staniční budovy. Mistři svého řemesla tak k životu přivedli stroj, o jehož odkoupení měla zájem i mateřská vídeňská lokomotivka. Nyní je jejím domovem olomoucké depu, kde s Rosničkou řady 464.2 patří k nejcennějším provozním exponátům ČD.